Czech Afrikaans Albanian Arabic Armenian Azerbaijani Basque Belarusian Bulgarian Catalan Chinese (Simplified) Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Filipino Finnish French Galician Georgian German Greek Haitian Creole Hebrew Hindi Hungarian Icelandic Indonesian Irish Italian Japanese Korean Latvian Lithuanian Macedonian Malay Maltese Norwegian Persian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swahili Swedish Thai Turkish Ukrainian Urdu Vietnamese Welsh Yiddish

Historie a vývoj Aktivní zálohy AČR - Copak je to za záložáka…

 

 

Copak je to za záložáka… (vývoj v letech 2013-2014)

Po událostech v letech 2011-2012 byl ze strany příslušníků Aktivní zálohy (AZ) ostře sledován vývoj událostí v návaznosti na stále dokola slibovanou implementaci koncepce rozvoje Aktivní zálohy, schválené a zveřejněné v roce 2012, ještě na samém konci funkčního období ministra A. Vondry. Rozdmýchané naděje však zůstávaly opět nenaplněny a proto po letech klamání příslušníků AZ opět zvýšená důvěra ve vedení resortu MO se začala vytrácet.

Od ledna 2013 začala pomalu rozjíždět svůj výcvik nově vzniklá rota AZ Vojenské policie v Olomouci, která měla nahradit předchozí rámcové tři prapory AZ Vojenské policie (Tábor, Olomouc, Stará Boleslav), které byly rozkazem zrušeny v předchozím roce.

Krizová finanční situace resortu, kterou si většina společnosti neuvědomovala a stále neuvědomuje, žijíce víceméně v blažené nevědomosti, kterou v ní utvrzují mnozí političtí představitelé, dále gradovala, vedle profesionálních jednotek i klesající úrovní ve kvalitě a četnosti výcviku jednotek AZ. Již v březnu 2013 se projevil mimo dalších nedostatků (kritický nedostatek výstroje) i nedostatek PHM. To se logicky projevilo i na přípravě AZ, které z velké části (stejně jako většina útvarů AČR) musejí kromě využívání přidělené techniky při výcviku i do přiděleného výcvikového prostoru (VVP) dojíždět.

Krajské pěší roty AZ již jako standard měly víceméně pouze jedno týdenní cvičení v roce. Tento stav pokračuje a je jasné, že nestačí ani na udržení základních dovedností a úrovně stmelení a vycvičenosti na nejzákladnějším stupni.

Dne 23. 1. 2013 schválila vláda ČR novou koncepci AZ OS ČR a koncepci mobilizace OS ČR. Oba materiály zdůrazňují obranu země jako celospolečenské téma, přičemž zvyšují i podíl občanů při této obraně a stanovují pravidla chování a procesy v krizovém stavu. Vycházely z tzv. Bílé knihy, kdy se snažily reflektovat reálné aktuální ekonomické možnosti ČR. Nová koncepce AZ má ambice motivovat více nejen příslušníky AZ, ale i jejich zaměstnavatele, kteří by tak měli za každý den nepřítomnosti příslušníka AZ na pracovišti dostávat určité „odškodné“ ve výši 1.675,- Kč/den v případě mimořádného nasazení daného příslušníka AZ, a 1.117,- Kč/den v případě jeho plánovaného cvičení, tj. dopředu oznámeného (zdroj: army.cz). Dané finance by měly pomoci zaměstnavatelům např. najmout na dobu nepřítomnosti svých pracovníků brigádníky na záskok. V praxi se však bohužel nikdo nezabýval moc logičností a využitelností tohoto řešení, např. v odbornějších profesích, kdy chybu lze hledat v neznalosti údajů o zastoupení pracovních profesí mezi vojáky AZ. Těžko tak např. obchodní manažer, ředitel, informační specialista, bezpečnostní technik, architekt, právník, lékař, technický specialista a mnozí další na odborných pozicích, budou moci být nahrazeni, např. na týden (po dobu účasti na cvičení), adekvátně kompetenčně připraveným brigádníkem. MO se přitom stále drží svého vytčeného cíle – mít až 5.000 příslušníků AZ. V současnosti však dělá velmi málo pro to, aby si udrželo alespoň vůbec oněch cca 1.200 stávajících, s jejichž důvěrou a motivací dlouhodobě hazarduje.

Počátkem června 2013 přišly do ČR bohužel opět ničivé povodně, které zasáhly především oblast Prahy, Středních Čech, části Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Především v Praze a okolních obcích a následně i v Ústí nad Labem zasáhli dobrovolníci z řad AZ, bez povolání a aktivace, jak k ochranným pracím před povodněmi, tak i následné strážní a pořádkové činnosti, kdy posílili policejní jednotky ve střežení před rabováním opuštěných domácností kriminálními živly. V rámci pomoci při povodních se aktivizovaly samostatně i části pěších rot AZ 111., 121., 151. strpr, posílené jednotlivci i z dalších jednotek, včetně jednotlivců od jednotek z bojových útvarů, dle jejich možností ve volném čase. Nebyli oficiálně povoláni, Integrovaný záchranný systém si je nevyžádal... Tito vojáci AZ pomáhali ve svém volnu po práci, zdarma, bez alespoň minimálního mandátu shora. I cca 2.000 VZP vyčleněných ze strany MO k pomoci nebylo z velké většiny ze strany IZS využito, neboť situaci údajně zvládaly jednotky HZS a PČR vlastními silami (na místě pak bylo mnohdy vidět jejich přetížení a někdy i vyčerpání). Zároveň však tehdy, dne 12. června, při mimořádném večerním zasedání vláda ČR rozhodla (mimo jiné - v rámci pomoci odstranění následků po povodních) alespoň o aktivaci ústecké pěší roty AZ 151. strpr v režimu výjimečného cvičení. Toto cvičení rotě nahradilo plánované cvičení, které se přesunulo na podzim roku. Velitel Sil podpory na základě toho povolal 44 příslušníků pěší roty AZ 151. strpr 16. 6. k odstraňování následků povodní v Ústeckém kraji. Povolaná část jednotky (44 mužů pod velením ZVR npor. Moravce) tak následně při odstraňování následků škod na Děčínsku své zadané úkoly splnila.

Ke dni 31. 7. 2013 skončil ve funkci „koordinatora AZ“ na MO pplk. v z. Ing. V. Mišaga, k úlevě většiny příslušníků AZ, kteří jeho nekompetentnost v oblasti výcviku AZ celou dobu jeho působení vesměs kritizovali, kdy dle jejich většinového názoru prakticky ničím k rozvoji AZ nepřispěl. Ve funkci jej nahradil k 1. 8. pplk. v z. Ing. Ĺudovít Cirok, se zkušenostmi z mnohaleté služby v AČR a ze zahraničních misí (UNPROFOR), kdy následně velel Výcvikové základně mírových sil, tzv. „modrých baretů“ (1990-2003). Bohužel původní naděje z nové osobnosti v této funkci (oficiálně „referent bezpečnosti státu na úseku AZ“) zatím nejsou naplňovány. Po červencové reorganizaci AČR, kdy byla zrušena velitelství Sil podpory a Společných sil se jednotlivá Krajská vojenská velitelství dostala do podřízenosti Sekce rozvoje a plánování schopností.

 Ve školícím středisku v Komorním Hrádku proběhlo ve dnech 18. – 19. 11. 2013 setkání velitelů 14 pěších rot AZ a ředitelů Krajských voj. velitelství (KVV) k diskusi nad závěry výzkumného projektu „Úroveň pracovní spokojenosti příslušníků Aktivní zálohy Ozbrojených sil ČR“, který v roce 2013 probíhal v rámci krajských pěších rot AZ. Jednalo se o dotazníkové šetření stavu v AZ, kdy se anonymně na cvičení přítomní příslušníci AZ vyjadřovali k zadaným otázkám. Výzkum vedla vedoucí Oddělení expertních služeb pro oblast lidských zdrojů Sekce personální MO, plk. K. Bernardová na základě zadání prvního zástupce NGŠ mjr. M. Žižky. „…Pro armádu je velmi důležité, že příslušníci Aktivní zálohy jsou velmi motivovaní jedinci, pěší roty jsou nadstandardně soudržnými jednotkami, velmi pozitivně byla hodnocena i kvalita cvičení samotného. Nad čím se však musíme zamyslet a pokusit se hledat cesty k řešení, je zejména pocit nedocenění ze strany AČR a nepochopení ze strany veřejnosti,…“ shrnula plk. Bernardová (zdroj: army.cz). Výsledky zjištěné v rámci jednotek AZ se výrazně lišily od výsledků, zjištěných předtím mezi VZP a to zejména z hlediska zastávaných hodnot. Také výzkum potvrdil sílící nedůvěru příslušníků AZ k představitelům MO a AČR, pramenící zřejmě z dlouholetého hazardování s jejich důvěrou v souvislosti s nenaplňováním slibů a očekávání. Během první poloviny roku 2014 proběhl dotazníkový průzkum i mezi jednotkami AZ u útvarů, které určitá specifika mají odlišná od pěších rot AZ (četnost a zaměření výcviku).

Mimo zmiňovaných pěších rot AZ a minimalizace jejich řízeného polního výcviku v posledních letech prakticky na 5-10 dní v roce, byl stav u ostatních jednotek AZ od roku 2013 následující:

Tanková rota AZ u 73. tpr (kpt. Mojžíš) dokončila přecvičení na moderní tanky T-72M4CZ, čímž doplnila svou připravenost na standard 73. tpr, který spíše než použití roty jako celku, zvažuje v případě potřeby postupné využití jednotlivých specialistů.

Mechanizovaná četa AZ u 41. mpr (por. Kuthan) pokračovala ve výcviku dle standardu praporu, již i s větším zapojením KOT Pandur-II. V souvislosti s přezbrojením praporu měla možnost i jako první jednotka AZ začít užívat nové útočné pušky CZ 805 Bren a pistole CZ 75 Phantom. Od roku 2013 se však musí jednotka potýkat s personální nenaplněností, kdy velení praporu dočasně zakázalo nábor, do legislativního vyřešení budoucnosti AZ. Jednotka tedy i přes velký počet zájemců o službu v ní, nemohla své řady doplňovat. Tou dobou GŠ volal po potřebě doplnění AZ AČR na stav 5.000 lidí.

Mechanizovaná četa AZ u 72. mpr (por. Heinz) rovněž pokračovala ve výcviku dle standardu svého praporu. Výše uvedené nové ruční zbraně následně brzy dorazily i k ní.

Průzkumná četa AZ u 102. pzpr (por. Purm) zažila zvýšená očekávání od jejich příslušníků ze strany velení praporu a rovněž pokračovala ve výcviku dle standardu praporu. Stejně tak pokračovaly ve svém výcviku standardně i Rota Z u 601. skss a nově působící rota AZ Vojenské policie v Olomouci.

Záchranná četa AZ (por. Havlíček) byla po zrušení záchranného praporu v Rakovníku přesunuta do Bechyně k 15. žpl (transformovaná 15. žb). Díky vytrvalému úsilí jejího velitele se podařilo dosáhnout již zhruba poloviční naplněnosti. Vzhledem k přetrvávajícím obavám z povodní v budoucnu a zeštíhlení záchranářských jednotek AČR dochází i k rozšíření této čety na vyšší počet tabulkových míst.

 

Ke konci roku 2013 dosáhl stav AZ počtu 1.214 mužů a žen (ještě k 1. 8. 2013 to bylo 1.195). Zhruba 25% jich je ve věku do 30 let (cca celkově 70% potom do věku 18-40 let). Dle údajů prezentovaných brigádním generálem P. Adamem, ředitelem Sekce rozvoje a plánování schopností MO, která zodpovídá od roku 2013 i za výcvik a přípravu AZ, bylo v roce 2013 odcvičeno jednotkami AZ celkem 46 cvičení (z toho však s vyvedením do VVP pouze 27 cvičení…).

S novými volbami počátkem roku 2014 došlo i ke změně ministra obrany a následně i dalších klíčových osob na MO. Schvalování dalších navrhovaných změn zákonů, spojených s AZ, bylo tak „dočasně“ pozastaveno.

 

 

V průběhu roku 2014 se již stále více odhaloval neutěšený stav celé AČR. Informace o tragickém stavu pronikaly na veřejnost stále více, všímali si toho a poukazovali na to důrazně již i spojenci NATO (k urychlenému navýšení rozpočtu pro armádu vyzýval ČR i generální tajemník NATO Rasmussen, či např. americký generál Hodges – velitel pozemních sil NATO). Nízký rozpočet resortu obrany (tvořený pouze 1,1 % HDP) víceméně takřka znemožňoval i jen záruku udržení celkových schopností velké části armádních útvarů. Průměrná naplněnost profesionálních jednotek se pohybovala kolem 76%. Nábor se nedařil, z různých důvodů – finanční zajištění byl jeden z nich. Příčinou však nebyl slabý zájem o službu v AČR, nicméně jen malá část zájemců, prošlých zdravotními prohlídkami, mohla být do poměru VZP přijata, protože na to bylo alokováno málo zdrojů. V této době, kdy resortu chyběly citelně finance pro zabezpečení základních schopností armády, byly závěry nedávné tzv. Bílé knihy o dalších směrech rozvoje AČR upozaděny. Do popředí se opět mezi jinými tématy dostávalo větší využití AZ, bohužel víceméně pouze v provazbě na finanční stránku – tj. v rámci hledání úspor. Jiný (a tím i hlavní) potenciál AZ byl ze strany AČR stále upozaďován a přehlížen. Plánovalo se širší využití AZ, často v rámci plánů až do absurdních rozměrů, kdy podle některých funkcionářů by nemalá část AČR nakonec fungovala na bázi AZ (např. v návaznosti na nucené rámcování částí 7. mech. brigády a dalších útvarů). U velké části vojáků z povolání (VZP) tyto nápady, které občas probleskly z MO a GŠ na vojenské útvary, vzbuzovaly velmi negativní a někdy až hysterické reakce v obavě, že jim AZ berou práci a mají je v budoucnu nahrazovat. Tento nesmysl bohužel svým tajemným mlčením resort obrany a nezahájením nějakého procesu interní komunikace k vysvětlení a vyvrácení lží a polopravd jen podporoval.

Souběžně se zhoršující se výstrojní situací VZP v posledních letech se zhoršovala i výstrojní situace AZ. Finanční nouze omezila i výcvik řady jednotek AZ oproti letům dřívějším.

Ještě v roce 2013 konečně odpovědní funkcionáři AČR vyslyšeli potřeby ocenění dlouholeté služby řady příslušníků AZ, kteří sloužili při svém civilním zaměstnání v řadách AZ AČR již 10 let a více, avšak opět nedotaženým systémem „kočkopsa“. Ze strany zástupců AZ, zároveň i odborníků v oblasti faleristiky v rámci AČR (údajně i ze strany VHÚ), bylo navrhováno využít pro potřebu ocenění délky služby příslušníků AZ standardně v AČR užívanou Medaili Armády České republiky (zřízenou v prosinci 1996 pro ocenění délky služby VZP – za 5, 10 a 15 let, odsloužené roky jsou znázorněny na stuze kovovým štítkem s římskou číslicí). Z hlediska odlišení délky služby AZ od doby služby VZP (z hlediska rozdílné četnosti „cvičebních“ dní v roce, či dalších specifik atd.) bylo navrhováno na existující zavedenou medaili užít pro potřeby AZ štítky např. s arabskými číslicemi a písmeny AZ, aby bylo na první pohled zřejmé, že voják AZ odsloužil dobu nikoliv jako VZP, ale jako voják v AZ. Bohužel tento logický a funkční návrh byl smeten ze stolu a místo toho kdosi rozhodl, naprosto v rozporu se základními faleristickými pravidly či zvyklostmi, že pro ocenění délky služby příslušníků AZ bude užita zcela nesmyslně stuha již existujícího Čestného odznaku škpt. V. Morávka (zřízen v srpnu 2004). Připomeňme, že toto vyznamenání je určeno pro vojáky v AZ za zvláštní přínos pro rozvoj AZ, vzorné plnění povinností a výsledky při výcviku – tedy nemá nic společného s dobou služby. Odsloužené roky AZ se tak oceňují navíc pouze stužkou (bez medaile) v barvách ČO škpt. V. Morávka, s kovovým štítkem, na němž jsou římské číslice V, X či XV. Od roku 2013 se začala příslušníkům AZ tato stužka udělovat z úrovně NGŠ. Navíc bylo kodifikováno, že tuto stužku může obdržet pouze ten voják AZ, který kromě odsloužené délky služby plní i kritérium, že již v minulosti obdržel ČO škpt. V. Morávka. Dochází tím k nesmyslné a odborně tragické situaci, kdy jeden aspekt vojenské činnosti (v tomto případě délka služby) je oceňován stužkou zcela jiného vyznamenání, určeného pro ocenění něčeho jiného (asi jako kdyby délka služby VZP byla oceňována stužkou v barvách  např. Záslužného kříže MO). Tento smutný stav je takřka světový unikát v oboru faleristiky.

Dne 8. 9. 2014 při tradičním oceňování služby třicítky vybraných příslušníků AZ (4 VZP) ČO škpt. Morávka bylo v Kolíně pozvaným příslušníkům AZ oznámeno zástupci GŠ, že pro ně není připraven dostatečný počet kusů vyznamenání, protože dodavatelská firma je nedodala…(!) Většina z nich proto vyznamenání neobdržela, jen diplom podepsaný NGŠ od gen. Adama, s tím že jim medaile přijde poštou, přes jejich místně příslušné KVV. Dostali je bohužel až po více jak měsíci čekání od udělení.

Příslušníci AZ i nadále, tak jako již od počátku vzniku prvních dobrovolných cvičení v r. 1999, čelili a čelí nepřízni svých zaměstnavatelů v uvolňování na cvičení. Nikdo jim s tím efektivně, i přes četné plamenné sliby a proklamace představitelů MO ČR za posledních 10 let, nijak dosud nepomohl. Mnozí z nich si tak uvolňováním v práci na vojenská cvičení způsobují problémy v zaměstnání, s hrozbou ztráty zaměstnání, kdy často následně jejich cvičení není ze strany AČR ani dostatečně zabezpečeno. V některých případech musejí potom na cvičení snášet i takřka macešský přístup armády ze strany některých VZP, kteří v nich vidí konkurenci či něco zbytečného navíc. Samozřejmě to vždy záleží lidech a na veliteli daného útvaru či KVV. Po takřka 15 letech existence dobrovolné služby v AČR se řeší víceméně stále stejná témata, prohlašují stále stejné sliby, navrhují stále víceméně stejná řešení a dochází ke stále stejnému neplnění těchto slibů a řešení. Tzv. Aktivní záložák se tím stává jen jakýmsi snílkem, kterého realita přístupu nejen AČR, ale i vlády a parlamentu, tvrdě probouzí do reality celkového nezájmu o srdce dobrovolníka, které je jinde vnímáno jako ta nejsilnější zbraň.

(autor je dlouholetým příslušníkem AZ AČR)

 

Poznámka autora:

Když jsem byl vyzván ke zpracování historie a vývoje Aktivní zálohy, v níž sloužím více jak 11 let, tak jsem vše začal zpracovávat podle toho, jak jsem to zažil, co jsem si zapamatoval, a co jsem se případně dozvěděl od některých dalších kolegů z centra dění. Tento materiál si v žádném případě tedy neosobuje právo být zcela objektivním a úplným zpracováním tématu, i když se k tomu snaží maximálně přibližovat. Děkuji za pochopení. Autor.

 

Hlavní použité prameny:

Archiv autora, aktuální informační média
Facebook - Aktivní zálohy AČR (Active Reserve)
Ministerstvo obrany České republiky. www.army.cz

 

[1] Byl stanoven počet potřebných odvedených branců v daném roce (bylo to 70 tis. mužů).

[2] V roce 1999 se dobrovolně zúčastnilo vojenských cvičení dobrovolných 348 vojáků v záloze. V roce 2000 to bylo již 824. V roce 2001 to bylo 714 dobrovolníků a v roce 2002 rekordních 916 dobrovolníků. V roce 2003 to potom bylo ještě 558 dobrovolníků.

[3] Jednalo se o skupinu velikosti kolem 30 dobrovolníků.

[4] Na přípravě a vedení výcviku příslušníků AZD se u 1.vmz. Litoměřice podílel mimo jiných i pplk. Ing. Novák. Ten se po ukončení služebního poměru VZP stal velitelem pěší roty AZ v Ústí nad Labem, do níž přešla i část jádra dobrovolníků, cvičících v Litoměřicích.

[5] Přestože zákon byl schválen na jaře, první dohody o službě v rámci AZD byly sepisovány až v září 2002. Tehdy bylo uzavřeno prvních 223 dohod o dobrovolném udržování vojensko-odborné připravenosti.

[6] Přípravný výbor byl tvořen ve složení Karel Bárta, Jan Králík, Martin Králík. V červnu 2001 proběhlo ustavující setkání AZB v budově MO ČR a v prosinci 2001 se stal předsedou AZB Ing. Arnošt Líbezný.

[7] Pořádaných oddělením mobilizačních záloh personální sekce GŠ AČR.

[8] V rámci Krajských vojenských velitelství.

[9] Na základě „Nařízení k vytváření strážních rot u KVV a zřízení informační služby pro aktivní zálohy dobrovolné“ od velitele Sil územní obrany v Táboře genmjr. Ďurici z května 2003, vydaného v návaznosti na nařízení náčelníka Generálního štábu.

[10] Informační kanceláře AZD byly zřízeny rozkazem velitele Sil územní obrany ke dni 1.7.2003.

 

Štítky

Přihlášení

Kdo je připojen

Právě přítomno: 51 hostů a žádný člen

Přehled událostí

No Calendar Events Found or Calendar not set to Public.

Přihlášení

Přihlášení pro registrované uživatele